Proč se mluví o drahotě?

25.10.2021

Kdokoli povládne, bude muset řešit, že ceny půjdou nahoru. Proč ale rostou a jak tomu zabránit? A jak zamezit skutečné drahotě pro občany s nižšími příjmy?

Je-li nějakého zboží na trhu málo, když naroste poptávka, ceny rostou. Platí to i naopak, při vysoké nabídce či nízké poptávce ceny klesají. Jsou tedy dva základní důvody dnešní vyšší inflace. První se týká nabídky. Řada surovin a materiálů pro průmyslové výroby je nedostatková, jejich ceny a i náklady výroby rostou a podnikatelé zdražují. Nyní se přidal i vliv rostoucích cen plynu a elektřiny.

To má různé příčiny, významná je klimatická politika EU, která se snaží různými nástroji omezit neekologickou výrobu i spotřebu energie. Patří sem i rychlý růst platů ve státní sféře, který prosadila odcházející vláda. Při nedostatku lidí, kteří chtějí pracovat (a nedostatku cizinců kvůli pandemii), musí podnikatelé zvyšovat mzdy, navíc rychleji než roste produktivita. A protože náklady na pracovní sílu jsou největším nákladem ve výrobě či službách, podnikatelé opět zvyšují ceny.

Druhý důvod se týká poptávky. Během pandemie lidé odložili poptávku, když nemohli nakupovat.
Narostly úspory a nyní se začalo utrácet, zvýšila se poptávka, ceny rostou. Jsme navíc ekonomicky propojeni se světem, nejde jen o vyšší úspory našich občanů, ale i o peníze, které vlády a centrální
banky „napumpovaly“ do ekonomik po krizi z let 2008-2009.

Třetí důvod je v našich hlavách. Čím více se o inflaci mluví, tím vyšší ji čekáme. Čím více podnikatel slyší, že rostou platy státních úředníků, tím více čeká další inflaci a zvyšuje ceny. Při každé další zprávě o
klimatické politice EU, která navyšuje náklady na energie, dopravu či stavebnictví, si lidé představí růst cen. Ekonomové mluví inflačních očekáváních.

Zkušenosti potvrzují, že inflace je něco jako sebenaplňující se proroctví – i když je na začátku pravdivé jen zčásti (nebo vůbec ne), po čase už to pravda je.

Jak to bude s inflací dál?

Především chci věřit, že nedostatek stavebních a dalších materiálů během první půle příštího roku pomine. Nedostatek materiálů tak odezní a s ním i tlak na další inflaci. Totéž se bohužel nedá jednoznačně říct o cenách energií. Cena plynu více kolísá a může i klesnout, avšak elektřina asi dále nějaký čas poroste, hlavně jako důsledek zelené politiky EU. Po krachu Bohemia Energy nemůže stát ceny elektřiny a plynu hned zastropovat, takže na domácnosti i firmy, které musí rychle hledat dodavatele, to cenově dopadne. Stát musel pomoci sociálně slabším domácnostem, především snížením příspěvku na obnovitelné zdroje (dnes to je 13,5% ceny elektřiny), případně úpravou DPH (zde bude dopad jen omezený).

V následujících měsících však s růstem cen počítejme, a stát musí připravit kroky, které pomohou domácnostem s nízkými příjmy. Dlouhodobě se musí zlomit zejména očekávání o cenovém růstu v našich hlavách. Agresivně netlačit na růst mezd a snažit se zvýšit nabídku na trhu práce. Nechat ČNB dělat její práci. Hlavně se však nová vláda musí efektivně a razantně postavit k zelené politice EU. To neznamená odmítnout ji zcela, ale ve spolupráci s dalšími zeměmi jasně říct, co je pro nás krátkodobě nepřijatelné. Nárůst cen elektřiny a důsledky pro inflaci a možnou drahotu jsou varovně zdviženým prstem.

Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR, Deník 25. 10. 2021

/jak-na-prezentacni-dovednosti-a-vystupovani-pred-publikem-workshop-pro-zacatecniky-i-nesmele-hospodarska-komora/